Maroš Krivý and Leonard Ma, “Limity obyvatelného města: od Homo sapiens k Homo cappuccino,” in L. Zein, E. Málková, Dostupné spekulace, pp. 48–55 (Prague: VI PER, 2020)

Czech translation of the Avery Review essay.

„Co se stalo urbanismu?“ ptal se v roce 1995 Rem Koolhaas. Popisoval paradoxní ústup této disciplíny v době všudypřítomné, globálně vítězící urbanizace, kdy město přestalo existovat a jeho tradiční pravidla a precedenty, jeho samotné existenční základy se proměnily k nepoznání. Urbanisté jako by byli odsouzeni k bezvýznamnosti, lapeni v „opožděném znovuobjevení hodnot klasického města v okamžiku, kdy byly definitivně ztraceny“. Je snad příznačné, že městská otázka hraje hlavní roli v Al Gorově programu Livability Agenda, který byl zveřejněn pouze o pár let později a zaměřuje se na udržování zelených ploch, odlehčení dopravního zatížení a upevňování komunitní angažovanosti – to vše pro zlepšení konkurenceschopnosti měst. Je možné, že urbanismus byl odsouzenk bezvýznamnosti, ale urbanisté nikoli. Nově jim byl přidělen úkol, který pohltil veřejnou představivost – navrhování obyvatelného (livable) města.