Maroš Krivý, “Dobrý, zlý a spoločenský [The good, the bad and the social],” A2 21 (2014), 18–19.

Označíme-li výrobek nebo podnikatele za dobré, chytré nebo poctivé, odsuzujeme ostatní členy téže kategorie automaticky k živoření s nálepkou nekvality. Proči o sobě ochotně uvažujeme jako o produktu, který lze s pomocí vhodného přídavného jména snáze prodat? A proč je už načase vzít znovu v potaz i kritérium kvantity?